středa 7. února 2018

Aprílový výlet k moři

V neděli jsme se opět vypravili k moři, tentokrát na druhý břeh Tyny, do oblasti nazývané South Shields. V předpovědi slibovali docela dobré počasí, i když žádné velké teplo. Během dne jsme ale poznali, že počasí se tady v Anglii dokáže měnit naprosto nevyzpytatelně, až máte pocit, že na vás zkouší aprílové žerty, i když je teprve únor. 
Ráno začínalo slibně. Slunce nám svítilo na cestu a nad námi byla modrá obloha.
Cestou na metro jsme se zastavili u mého oblíbeného rybníčku. Racci se tu zrovna vyhřívali na sluníčku. 
Labutě se po ránu musely nejdřív pečlivě upravit...
...a potom si vyšly na procházku.
Liduprázdné metro v neděli dopoledne
Vystoupili jsme na zastávce South Shields a tohle byl první pohled, který se nám tu naskytl.
Nechtěli jsme jít nejkratší cestou k moři, ale nejprve jsme zahli k ústí řeky Tyne, abychom se tam podívali na kotvící lodi. Cestou jsem si fotila zvědavého racka, který na nás shlížel ze střechy. 
Před jedním pěkným kostelem mě zaujal záhon pestrobarevných petrklíčů.
Tady je ještě pohled na kostel
Za chvilku už jsme se přiblížili k přístavu, kde se nám naskytl pohled na kotvící lodi, včetně obrovského trajektu, který jezdí do Amsterodamu. 
V popředí vidíte přívoz, který spojuje oba břehy řeky Tyny.
Potkali jsme tu i roztomilou nymfu
Dál už jsme vyrazili k moři, nějak jsme se chvíli motali v trochu nepříjemných končinách, ale nakonec se před námi objevila písečná pláž s červenou věžičkou.
Tady můžete vidět dvě zdi zakončené majáky, které vybíhají do moře a chrání ústí řeky před bouřemi. Dočetli jsme se, že když se zdi stavěly, byla tak silná bouře, že smetla do moře stavební jeřáb.
Po obloze se honily černé mraky, od moře začal fučet ledový vítr a chvíli dokonce padaly kroupy!
Hrozivé mraky nad mořem
Směrem na jih ale byla krásná modrá obloha.
Z ústí řeky vyplula loď a vydala se na širé moře. Za chvilku už z ní zbyla jen tečka v dálce.
Protože už jsme měli hlad a byli jsme zmrzlí, vydali jsme se hledat nějaké občerstvení. To se nám podařilo najít ve Smith's Seaview Café, kde byly pěkné barevné židle a taky spousta dětí a psů (nemohla jsem se rozhodnout, kdo zlobil víc). Muž si dal fish and chips, já jsem zkusila nějaký sandwich, který byl spíš velká houska a v něm vepřové párečky. Na zahřátí to bylo docela dobré. Když jsme znovu vyšli ven, vypadalo to chvíli dobře, ale najednou začalo pršet, takže jsme se rychle běželi schovat. Naštěstí se to brzy přehnalo a obloha se konečně začala vyjasňovat.

Vylezli jsme na malý útes, ze kterého byl nádherný výhled na pláž, po které jsme se předtím procházeli.
Na druhou stranu se nám naskytl ještě hezčí pohled
Šli jsme dál podél útesu a měli jsme radost z krásného zlatavého světla
Narazili jsme na rybáře, který si vůbec nevšímal velkých vln, které se tříštily o skály hned vedle něj.
Docela dlouho jsem čekala, až přijde pořádná vlna, kterou bych mohla zachytit.
Lákalo nás to jít stále dál a dál a objevovat, co se ukáže za dalším útesem, ale přece  jen jsme viděli, že se slunce sklání k západu a tak jsme vyrazili na cestu zpět. Škoda, že je moře směrem na východ, takže jsme sice nemohli fotit sluneční kotouč nořící se do vln, ale večerní červánky přesto měly své kouzlo.
Byl to opravdu krásný den. Myslím, že můžu prohlásit, že tohle bylo to nejkrásnější místo, které jsem zatím navštívila. Už se moc těším na to, co uvidím příště!

10 komentářů:

  1. Nádherné fotky. :-D O nevyzpytatelnosti anglického počasí vím své. Když jsme před lety šplhali na kopuli katedrály St. Paul, tak jsme na ochoze zmokli, ale parádně. Nahoru jsme vylezli mokří a tam svítilo sluníčko. :-D Jen londýnské střechy se ještě leskly po předchozím dešti.

    OdpovědětVymazat
  2. Teda, já ti úplně závidím! ^^ Sice je moře kolem Británie studené, ale na pohled určitě krásné a hlavně uklidňující. Měj se krásně a těším se, až se podělíš o fotky z dalších objevených míst! :)

    OdpovědětVymazat
  3. Povedené záběry:) Hlavně ta příroda:)
    supice

    OdpovědětVymazat
  4. Krásná fotoprocházka, skoro jako bych tam byla s váma :)

    OdpovědětVymazat
  5. Moc krásné fotky. Nechci se vás dotknout, ale proč Fish and chips začíná velkým písmenem? "Docela dlouho jsme čekala, až přijde pořádná vlna, kterou bych mohla zachytit." Chybička se vloudí do textu každému.

    To já jen tak trošku zábavně rýpavě, protože mi vážně nepřijde, že bych v anglickém textu měla nějaké významné chyby. Mám dvě vysoké školy vystudované v angličtině a moje eseje jsou stále ještě k dispozici pro studenty jako vzorové. Každopádně budu ráda, když mi mé chyby v textu objasníte. Je možné, že již tu gramatiku tak dobře neovládám. To spíš moje čeština bývá podivná a stylisticky neobratná.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky, chyba se vloudí vždy, to je pravda. Jsme a jsem pletu pořád, rychleji píšu, než myslím a pak to v textu nevidím, i když si to po sobě přečtu pětkrát :D

      Vymazat
  6. Skvělý fotočlánek! A ty útesy, ach! Byla jsem na pár týdnů v Londýně a tvé fotky a vyprávění mě do té doby dokonale přeneslo zase zpátky do těch ulic! Zbožňovala jsem to místo. ♥

    OdpovědětVymazat
  7. V první chvíli jsem si jen rychle projela fotky s tím, že ke čtení článku se vrátím později a celou dobu jsem se divila, co to na útesu sedí za barevného ptáčka - takový by se mi hodil spíš do pralesa než na anglický útes a při dnešním pozornějším pohledu a čtení celého článku jsem zjistila, že je to člověk v "reflexní" bundě :D Njn, spěchej pomalu, Rogue.
    Ty prosluněné fotky vypadají nádherně, škoda, že se počasí tak rychle změnilo! A petrklíče v únoru mě opravdu zaskočily!

    OdpovědětVymazat
  8. Parádní fotky, užívej a moře užívej i za mně.

    OdpovědětVymazat