neděle 28. ledna 2018

Den u moře


Šestý den našeho pobytu v Anglii konečně nastala sobota a my jsme se ji rozhodli strávit u moře. Dopoledne jsme vyrazili na metro, které je spíš vláček, jedoucí většinu času nad zemí. Šine si to dost pomalu, protože při zrychlení to s pasažéry houpá ze strany na stranu (ale manžel, odborník na kolejová vozidla, tvrdí, že vykolejit by to nemělo). Vystoupili jsme na zastávce Tyne Mouth, kde zrovna probíhal velký bleší trh. Moc dlouho jsme se tam nezdrželi, ale zkusila jsme si vyfotit alespoň jednu fotku.
Cestou k moři jsme obdivovali krásné domky
 Na trávě jsme zahlédli sněženky!
Za chvíli jsme se přiblížili k moři a vítr zesílil. Na útesu stojí zřícenina hradu a opatství (Tynemouth Priory and Castle), kterou jsme si obešli ze všech stran, ale nakonec jsme se rozhodli nejít dovnitř na prohlídku, protože nebylo moc dobré počasí a zřejmě by z toho ani nevyšly příliš dobré fotky. Proti zataženému nebi bylo těžké fotit, ale alespoň něco je snad použitelné. Určitě se vydáme na prohlídku, až bude lepší počasí!
Pohled na hradby a útes
Pod hradem se rozkládá zátoka krále Edwarda s pěknou písčitou pláží, po které se procházeli lidé s dovádějícími psy. Samozřejmě jsme se na pláž hned vydali a já si smočila alespoň ruku v severním moři. Bylo podle očekávání pořádně studené!
Psů tu bylo opravdu hodně a všichni vypadali nadšeně z toho, že mohou lítat po pláži, skákat do moře nebo hrabat míčky z písku. Myslím, že byla velká chyba jít na pláž bez vlastního psa :D
Ústí řeky Tyne střeží dvě dlouhé zdi zakončené malými majáky. Rozhodli jsme se, že se k jednomu majáku projdeme.
Cesta k majáku je dlouhá téměř kilometr a celou cestu nás bičoval prudký vichr od moře.
Tenhle pohled se mi naskytl, když jsem se ohlédla.

Dlouhá cesta k majáku
Nakonec nás ale vítr neodfoukl a došli jsme až k němu. Ponurou atmosféru dotvářelo šumění moře, hukot větru a občasné zachechtání racků.
Na cestě pod majákem bylo dokonce pár rybářů
 Manžel si fotil pozůstatky starých kolejí
Na zpáteční cestě jsme se ještě zatoulali na kamenitou pláž, která ale byla pro mě nedostupná, protože schody končily dost vysoko nad zemí a bylo potřeba z nich seskočit dolů. Protože jsme se bála, že bych se už pak nevyškrábala nazpátek, nechala jsem manžela, aby si pláž prohlédl sám. Byla tam spousta zajímavých oblázků, kamínků a ukrytých mušliček. 
Byli jsme pořádně vyfoukaní a dostávali jsme hlad, proto jsme se rozhodli hledat nějaké místo, kde bychom se mohli najíst a na chvíli se schovat před větrem. Padla nám do oka malá restaurace hned nad pláží, která nabízela za výhodnou cenu "carvery meals". Netušili jsme, co přesně to je, ale rozhodli jsme se to vyzkoušet. Posadili jsme se, objednali si zelený čaj a za chvíli nám došlo, co ta záhada znamená - v restauraci byl pult s velkými kusy pečeného masa, které kuchař krájel na dřevěných prkýnkách. Carvery meals by tedy mohla znamenat něco jako "jídla z prkýnka". Mohli jsme si nechat nakrájet plátky ze tří druhů masa (kuřecí, hovězí a vepřová šunka) a k tomu si potom nabrat přílohu, zeleninu a omáčky podle chuti. Nabídli nám i Yorkshire pudding. Netušili jsme, co to je, ale chtěli jsme to vyzkoušet. Znám Black pudding, což je něco jako naše tlačenka a potom Christmas pudding, což je sladký dezert z ovoce namáčeného v alkoholu. Tohle ale bylo suché pečivo, tvarem připomínající muffin. Neuvěřitelné, čemu všemu se dá říkat pudding! :D Brambory se mi taky zdály nějaké divné - takové nasládlé. Došlo nám, že to nejsou brambory, ale opečené tuříny! Celkově to ale bylo výborné a vydatné jídlo, které nám dodalo sílu na další cestu.

Nekvalitní fotka pořízená mobilem. Ta divná věc napravo je zmiňovaný pudding
Naše cesta vedlá dál podél pobřeží na sever. 
Brzy jsme došli k další velké písečné pláži Tynemouth Beach, kde bylo plno lidí a psů.
Věřte nebo ne, lidé tu dokonce surfovali! 
Občas se na prknech chvíli udrželi, ale většinou hned padali zpátky do vln.
Na pláži bylo opravdu živo! Vydržela bych tu určitě hrozně dlouho, protože mě moc bavilo zkoušet fotit surfaře a hrající si psy, ale manžel už mě táhl dál.
Ještě jsem stihla cvaknout člověka, který si pouštěl draka.
Kousek dál jsme objevili kvetoucí kytičky, že by to byly krokusy?
Další zátoka, ke které jsme došli, se jmenuje Cullercoats Bay.
Koupili jsme si horkou čokoládu a přitom jsme sledovali dění na pláži. Zaujal mě domeček s hodinami a věží.
Pohled zpět na zátoku, v dálce se rýsuje maják, ke kterému jsme šli dopoledne.
A tohle je pohled vpřed. Konečně se ukázala modrá obloha!
Musela jsem vyzkoušet focení vln!
Užili jsme si poslední pohledy na moře a pak už jsme se pomalu vydali hledat stanici metra.
Takhle vypadala stanice Tyne Mouth při západu slunce.
Byl to opravdu krásný den a jsme moc ráda, že jsem po dlouhé době zase spatřila moře! Určitě se sem vydáme ještě někdy znovu. 


10 komentářů:

  1. Na těch místech jsem před třemi lety s babičkou také byla, v létě, bylo to úžasné. Tvé fotky, které jsou mimochodem skvělé, mi to úplně oživily a zlepšilo mi to celkově náladu. Krásný článek! :)

    A taky krásný blog. Omlouvám se, že sem přicházím až tak pozdě, samozřejmě jsem si zapomněla přehodit adresy. Ale už je vše napraveno a můžu tě sledovat jako ostříž. :D :) Měj se krásně! :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju, jsem ráda, že se líbí :) A na tvé komentáře se budu těšit!

      Vymazat
  2. Měli jste opravdu pěkný výlet, díky za zprostředkování toho místa. Fotky jsou moc krásné, záběry povedené, zajímavé barvy, zkrátka foťáček si přišel na své :-). Lze si představit, že jste ušli pořádný kus cesty. Hodně takových zážitků! DášaV.

    OdpovědětVymazat
  3. S tím puddingem jsi mě opravdu pobavila, je to asi jako "čína" od mají mamky. Ta tak říká všemu, co dává k rýži. A je jedno, jestli je to řízek v trojobalu nebo květákové placky. Prostě je to čína.
    Fotky od moře jsou moc hezké. Já jsem viděla moře jen v Tunisku a není to nic, co by mi chybělo. Je ale pravda, že jsem díky koupání v něm měla úžasnou pokožku a od té doby (cca. 3 roky) už skoro nemám problémy s akné. Ale chápu, že v Anglii není úplně koupací moře :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ty jo, tak to bych se taky potřebovala v moři vykoupat, já mám pořád dost problematickou pleť. Tak si počkám třeba na srpen, to by třeba mohlo být tepleji :D

      Vymazat
  4. Obdivuji, že jste ve větrném, nevlídném počasí vydrželi celý den, to by nejspíš nebylo pro mě.
    Fotky jsou moc pěkné, ty pláže (zvlášť kamenitá) se mi líbí.
    A co se týká pudinku... :D Cože?! :D

    OdpovědětVymazat
  5. Úžasné fotky, úplně jsem z nich cítila vůni moře a foukání větru. Musela to být parádní procházka. A ještě hezčí bude určitě v letních měsících.
    Pudding je v Anglii asi vše, co se upravuje varem v nádobě. Kamarádky dcera, která pracovala v Anglii jako au pair, také vytváří různé puddingy. :-D

    OdpovědětVymazat
  6. Ta poslední fotka je super. Nádherné světlo.

    OdpovědětVymazat
  7. Istwen: ano, jsou to krokusy. ;-)

    OdpovědětVymazat