úterý 23. ledna 2018

Anglická anabáze

23.1.18 1 Comments
 Tak jsme konečně v Anglii! Ráda bych vám tu vyprávěla o naší cestě, která nebyla tak snadná, jak jsme si představovali, ale zato byla pořádně dobrodružná!

Všechno začalo v srpnu minulého roku, kdy se manžel dozvěděl o nabídce práce na univerzitě v Newcastlu. Nejdřív se o tom jen tak zmínil a zasmál se tomu, ale já se toho hned chytla, že by to vůbec nemusel být tak špatný nápad. I když jsem ještě nikdy ve Velké Británii nebyla, mám ráda nejen anglický jazyk, ale i britskou kulturu, hudbu, přírodu, zkrátka vše, co s ní souvisí. A tak manžel na nabídku odepsal, v říjnu jel na pracovní pohovor, kde mu hned řekli, že ho přijmou a náš odjezd byl naplánovaný na 22. ledna.
Moje pocity se měnily z radosti a příjemného vzrušení na nervozitu, strach z neznáma a vlastní neschopnosti (Co když nebudu dost rozumět? Co když si tam nedokážu najít práci?), a tak se to ve mně pralo, až nadešel den našeho odjezdu a já jsem věděla, že teď už není cesty zpět. Noc před odjezdem jsem toho moc nenaspala, což bylo zčásti zaviněno i tím, že jsem si před spaním dočetla knihu o Anně Boleynové, která končila detailním popisem její popravy. Opravdu jsem si nemohla vybrat lepší čtivo! Ráno byl budíček v šest, na letiště jsme odjížděli v sedm. Mysleli jsme si, že kolem poledne už budeme v Newcastlu, ale to jsme se šeredně mýlili...

úterý 16. ledna 2018

Moje drobné radosti

16.1.18 8 Comments
Určitě taky máte něco, co je sice malé a může se to jevit jako zbytečnost, ale vám to dělá radost. Čas od času by si člověk určitě nějakou radostnou maličkost měl dopřát! A tak ještě než tady v bytě všechno zabalím a vydám se na cestu jen s těmi nejnutnějšími věcmi, nechám vás nakouknout na pár maličkostí, které mi zpříjemňují dny. 

Tohle je jednorožec Flafík. Přistěhoval se ke mně někdy během tohoto roku a od té doby mi dělá radost. Podařilo se mi ho už dvakrát shodit a zlomit mu roh i ocas, ale všechno přežil a dokonce si i zachoval úsměv na tváři. 

úterý 9. ledna 2018

Český ráj II.

9.1.18 5 Comments
Po dlouhé době konečně přináším pokračování vyprávění o našem letním putování Českým rájem. První část vyprávění můžete najít na starém blogu TADY.
Snad vás vzpomínky na léto v tomhle podivném sychravém počasí trochu zahřejí :)


neděle 7. ledna 2018

(Ne)malé radosti 2

7.1.18 8 Comments
První týden tohoto roku proběhl ve znamení příprav, zařizování a přemýšlení, jak tomu nejspíš bude i v příštích dvou týdnech, protože ke konci ledna se chystáme s manželem sbalit kufry a na dva roky odcestovat do Velké Británie, konkrétně do města Newcastle upon Tyne. Proto jsem si ke konci roku pozastavila živnost a mám tak až do odletu volno. Trochu jsem se bála, jestli mi nebude doma smutno, ale snažím se zaměstnávat jak přípravami a domácími pracemi, tak i drobnými radostmi, kterých ani v tomto týdnu nebylo málo. 

neděle 31. prosince 2017

Ohlédnutí za rokem 2017

31.12.17 7 Comments
Tenhle rok byl rozhodně zajímavý a stala se v něm spousta nových věcí. Když se ohlížím zpátky, musím uznat, že to byl dobrý a úspěšný rok a já jsem za něj vděčná. I když jsem často prožívala temné chvíle, kdy jsem pochybovala a cítila strach a smutek, zároveň jsem prožila i mnoho radostných chvil, hodně se naučila a získala spoustu nových zkušeností. V tomto článku bych chtěla shrnout nejdůležitější věci, které se staly během roku 2017.


 Práce

Nejzásadnější věcí tento rok bylo to, že jsem si založila živnost a začala jsem pracovat jako lektorka anglického jazyka. Zezačátku jsem byla plná pochybností a nevěděla jsem, jestli to půjde, jestli si něco vydělám, bála jsem se...Ale ukázalo se, že strach byl zbytečný a postupně jsem získala hodně žáků i dobré pracovní vztahy s jazykovými agenturami a přesvědčila se o tom, že to opravdu jde, když se chce. Učit angličtinu byl vždy můj sen a tak jsem šťastná, že se mi ho podařilo naplnit. Během roku byly chvíle, kdy jsem se cítila demotivovaná a říkala jsem si, jestli to má vůbec cenu. Stejně tak ale byly chvíle, kdy jsem měla radost z pokroků studentů nebo jsem byla dokonce dojatá z jejich chvály. Opravdu hodně jsem se toho naučila - nejlepší způsob, jak se učit a získávat zkušenosti je praxe.

Další věcí, která souvisí s angličtinou, je CAE certifikát (Certificate in Advenced English), který jsme si udělala letos v červnu. Už dlouho jsem o něm uvažovala a tak jsem moc ráda, že jsem se k tomu konečně dokopala a nakonec to nebylo tak těžké, jak jsem se obávala.

Zážitky 

V létě jsme s mým milým strávili dovolenou v Českém ráji, kde bylo opravdu nádherně a já znovu navštívila místa, která jsem si pamatovala z dětství. Navštívili jsme Trosky, hrad Kost, Hrubou skálu, Prachovské skály a další místa. Určitě bych se tam někdy ráda vrátila.


Na jaře jsme s přáteli oslavili Beltaine v Orlických horách a na stejném místo jsme zamířili i na podzim na Samhain. V rámci Samhainu jsem se podívala do českého Hobitína, což byl skvělý zážitek a v minulém článku jsme vám dávala i odkaz na reportáž, která o tom vznikla. 

V létě a na podzim jsme navštívili Laisi Finwen v jejím domě Vlaštovka a vždy to bylo jako dorazit do Roklinky mezi spřízněné elfské duše.

 Knižní radosti

Nepřečetla jsem sice za tenhle rok příliš knih, ale každá, po které jsem sáhla, byla opravdu skvělá. Ráda bych zmínila spisovatelku Betty McDonaldovou, kterou jsem objevila tento rok a moc se mi její knížky zalíbily. 

Začala jsem také víc poslouchat audioknihy, hlavně díky stránkám Království mluveného slova. Poslechla jsem si Buch a Pátého elefanta od Terryho Pratchetta a teď mám rozposlouchanou ještě Maškarádu. Knihy od Pratchetta nikdy nezklamou a tyhle byly naprosto geniální!
Určitě jsem se někdy zmiňovala o Alison Weirové,  která píše úžasné historické romány. Tento rok jsem od ní přečetla Kateřinu Aragonskou a na stole už mi leží její nejnovější román - Anna Boleynová-králova posedlost.
Nechci se tu zdlouhavě rozepisovat o tom, co dalšího jsem četla, a tak už jen rychle zmíním, co mě za tento rok opravdu zaujalo a co bych vám doporučila:
Dívky z Montmartru - Cathy Marie Buchanan, Den Trifidů - J. Wyndham, Čokoláda - J. Harris, Poslední království - B. Cornwell.

A co si přát do nového roku?
Nikdy jsem nebyla zastánce nějakých velkých a zásadních předsevzetí, ale přesto bych si něco přála. Třeba abych se dopředu tolik nebála nových věcí a abych si víc věřila. A abych se uměla stále radovat z maličkostí. Třeba jako dnes odpoledne, kdy jsme si s manželem vyšli na procházku a mohli jsme pozorovat krásný západ slunce.




Jaký byl váš rok? Co vám během něj dělalo radost? 
Přeju vám jen to nejlepší do nového roku! 
Silwiniel

sobota 30. prosince 2017

Co jsem našla pod stromkem

30.12.17 8 Comments
Letošní Vánoce byly pohodové a strávené v rodinném kruhu. Co víc si přát?
Protože se budeme s manželem stěhovat na 2 roky do Anglie (teď už vám to můžu prozradit), nechtěli jsme si dávat hodně dárků. Rozhodli jsme se ale pořídit si něco, z čeho mám opravdu velkou radost a už dlouho jsem si to přála - digitální zrcadlovku!

S nostalgií jsem si zavzpomínala na to, jak jsem dostala svůj první kompaktní fotoaparát - bylo to v lednu roku 2011. Jak vypadaly moje úplně první fotky se můžete podívat v článku na mém starém blogu. Dovolím si skromě tvrdit, že jsem se od té doby něco naučila a trochu se ve fotografování zlepšila, nicméně s kompaktem je člověk stále omezený a nějaké možnosti prostě chybí.

To je on, kanón! 

pátek 22. prosince 2017

(Ne)malé radosti 1

22.12.17 4 Comments
Na starém blogu jsme si zapisovala (ne)malé radosti a zjistila jsem, že je to moc dobrý způsob, jak si ty radostné maličkosti mnohem víc uvědomovat a užívat si je. Proto bych v tom ráda pokračovala dál.

V neděli jsem se pustila do nepečených kuliček z datlí, ovesných vloček, brusinek a kokosu. Zjistila jsem, že můj mixér se na tohle zrovna nehodí, ale nakonec se mi přece jen podařilo vytvořit nějaké kuličky. Teď odpočívají v ledničce, ale zdá se, že jsou poživatelné.